 |
| Muzeum a vstup do Křižíkovy městské elektrárny |
 |
| Pohled dovnitř musea od vchodu víc to nešlo...platí se vstupné |
jsou problém jen posledního cca století a můžou za to nové technologie záznamu. Začalo to zvolna prodejem not populárních skladeb – koupit si noty a zahrát a zazpívat si hit doma u piána byla tehdy skoro jediná možnost, jak skladbu reprodukovat. Ostatně prodej not byl svého času velký byznys.
Pak přišly desky, filmy, kazety, CD, DVD a začalo se kšeftovat s nahrávkami a celá "autorská práva" jsou jen právní balast podpírající tenhle byznys. Ale z hlediska historie to je jen krátká, ani ne stoletá epizoda, která se blíží svému konci. Vždy předtím byli umělci výkonní. Herci a muzikanti hráli, skladatelé dirigovali a sami uváděli své koncerty a opery, případně něco napsali na zakázku.
Že by Mozarta napadlo, že by mu měl někdo z tramtárie posílat peníze, protože tam na večírku zahrála kapela jeho divertimento, tak absurdní věc nikdy nikoho ani nenapadla.
A bude to tak zase – v obměněné podobě.
Teď to trochu revolučně kvasí, ale za pár let se to setřese, autorská práva v téhle podobě se propadnou do učebnic kunsthistorie a umělci budou zase vydělávat hlavně na přímém předvádění svých majstrštyků lidem. Plus jako novinka přibudou provozovatelé multimediálních knihoven, kteří jim budou platit nějaké provize, když své nahrávky do té knihovny poskytnou a jejich předplatitelé si je přehrají.
Ale autorská práva v současné podobě jsou v komatu (Petr Staníček)
Poznámka:
Museum (na fotografii) je ovšem bohulibá činnost a nutno ji podporovat, ne tak hamižníky na YouTube a jinde zvláště ti co prodávají pohádky krtečka až do smrti jako svůj výhradní majetek. Kšeftují i s Karlem Krylem.
Zdroj: sociální sítě internetu
