Nemoci ledvin a jejich příznaky obecně

Model ledvin

ONEMOCNĚNÍ LEDVIN

Příznaky: často se stává, že pacient i v pokročilém stadiu onemocnění ledvin nemusí pozorovat žádné zvláštní obtíže. Je dobré si uvědomit, že onemocnění ledvin nebolí a proto se mu také říká "tiché" onemocnění.
Následující přehled uvádí nejčastější možné příznaky, které mohou s onemocněním ledvin souviset
a které je nutno vyšetřit:

 - přibírání na hmotnosti v důsledku zadržování tekutin v těle (otoky očních víček, kotníků);
 - bolest v bederní krajině, zvláště je-li doprovázena teplotou nebo změnou barvy moči (infekce, kameny, prasklá cysta);
 - tvorba pěny v moči (může být důsledkem vylučování bílkoviny do moči);
 - tmavá moč (červená, červenohnědá, růžová);
 - příliš velké množství moči (zvláště v noci);
 - příliš malé množství moči (je-li moči méně než půl litru za den, znamená to těžké poškození funkce ledvin);
 - svalová slabost, ztráta chuti k jídlu, svědivka, svalové křeče, změna barvy kůže.

Nemoci ledvin postihují každého desátého Čecha - nejčastěji v důsledku cukrovky, vysokého krevního tlaku či poruchy prokrvení ledvin. Nemoci ledvin nebolí - a lidé tak často vyhledají lékaře, až když je nemoc v pokročilém stadiu.

Přitom odhalit chronické onemocnění ledvin je snadné - stačí absolvovat   jednoduché vyšetření 
na přítomnost bílkoviny v moči, eventuelně stanovení hladiny kreatininu v krvi.

• Máte potíže? Potřebujete vědět více? O lékařství a   problémech mediciny píše stránka tady.

Vědecké poznání. Řešení problémů. Myšlenka dne!

Přírodní fantasie zimní přírody

Kdo rozmnožuje vědění, rozmnožuje i trápení

(Starý zákon) QUI ADDIT SCIENTIAM? ADDIT ET LABOREM
t.j. čím více kdo ví, tím více si uvědomuje, jak málo ví

Uvedený výrok byl ve středověku velmi rozšířený, u nás ho např. uvádí mezi svými zásadami Jan Hus v listu Křišťanu z Prachatic z r. 1412 .

Prohlédněte si záhadné siluety zasněžených stromů ve zvětšení. Příroda vytvořila překrásné jakoby záhadné obrazce ze sněhu větru a stromů a můžete být znalec, expert i vědec, přesto přírodní krásy jsou úžasné výtvory i ve fantasii člověka.
Tady tento člověk fotograf je dobrý pozorovatel a obdivovatel krásy. Má vztah k umění co vytváří živly mráz sníh a vítr.
Teď se zaposlouchejte...pan profesor, lékař a vědec hovoří:
Prof. MUDr František Koukolík, DrSc a jeho vyprávění o vědě a nás.

Víno a zdraví Klasická medicina Lidová medicína

Klasická medicína s vínem počítala až do konce devatenáctého století, než začala hromadná výroba léků a vrchu nabyla varování před negativními účinky vyšších dávek alkoholu. Lidová medicína má ve svém repertoáru víno dodnes.

Víno bez alkoholu
Pro lidi, kteří se mají alkoholu vyhnout, jako jsou těhotné a kojící ženy, motoristé, alkoholici a lidé užívající některé léky, je řešením dealkoholizované víno. Prodává se na internetu a k dostání je i v některých hypermarketech.

Jeho základem je klasické víno, které se zbaví alkoholu, ale zachová si chuťové a čichové vlastnosti stejně jako biochemické hodnoty klasického nápoje. V Německu a USA se vyrábí vakuovou extrakcí. Při ní se využívá rozdílných teplot vypařování alkoholu a dalších složek vína. V Itálii byl vyvinut postup, při němž se uplatnila buněčná osmóza. Zatím ale nedává uspokojivé výsledky, vzniklá tekutina má nežádoucí kompotový charakter.

Lékaři radí pravidelné a uměřené pití vína jako prevenci nemocí srdce a cév. Pro muže to znamená dvě až čtyři deci vína a pro ženu polovinu. Lékaři ale varují, že v kombinaci s antibiotiky je alkohol nebezpečný, způsobuje závratě a silné nevolnosti. Přemíra alkoholu zvyšuje krevní tlak a omezuje tepelnou regulaci. Dlouhodobé nadměrné pití způsobuje cirhózu jater, vede k nepravidelnostem srdečního rytmu, zánětům slinivky a chronickému alkoholismu.

Lidová medicína
Lidová medicína radí při žaludečních potížích přidat do litru vína 100 gramů nakrájeného kořene křenu, dvě minuty nápoj vařit a po ustátí scedit.

Užívá se polévková lžíce před jídlem. Obklady na bolesti hlavy se připraví tak, že se 10 gramů kozlíku vaří 10 minut v 1,5 decilitru bílého vína. Obklady se přikládají na čelo.

Proti zácpě má podle lidové medicíny pomáhat extrakt z 1,5 decilitru bílého vína smíchaného s polévkovou lžící ricinového oleje a špetkou natě bazalky. Extrakt se pět minut povaří, scedí a pije na lačno. Naopak proti průjmu zabírá nápoj ze tří hrstí sušených borůvek svařených v půl litru červeného vína. Nálev se pije vlažný ve dvou dávkách po čtvrt hodině.

Při chřipce lidová medicína radí svařit ve čtvrt litru červeného vína po jednom dílu květu černého bezu, lípy a podbělu. K tomu je nutno přidat list jitrocele, truskavec, mátu a dobromysl. Nápoj je možné osladit medem a vypít horký. Pak je ovšem nutno ihned ulehnout, protože tato směs vyvolává silné pocení.

Věda a svět ... nápady názory tvrzení.Digitální memy. Replikátory.

Digitální chlapeček tančí na kolečkových bruslích ve známém videoklipu

Nová informace spadající do oblasti memetiky. Blackmoreová
(Britská psycholožka Susan Blackmoreová, mj. autorka česky vyšlé knihy Teorie memů, přišla s představou, že po genech a memech se na světě objevil třetí replikátor – informace kopírované v elektronických systémech automaticky, bez pomoci člověka.) tvrdí, že přišel čas začít rozlišovat memy na „lidské“ a „umělé“, pro něž již prostředím není lidský mozek a šíří se často bez ohledu člověka – jde tedy o data v digitální podobě.

Google jsme sice navrhli pro vlastní potřebu, nyní se však již může chovat jako replikátor. Především – jeho výsledky používají nejenom lidé, ale i jiné programy. Do kategorie replikátorů šířících se bez toho, že by je vědomě kopíroval člověk, mohou patřit také některé viry/červy. Data dnes různě obíhají svět, kopírují a modifikují se i bez lidské účasti. Internet bude stále více sítí strojů (machines-to-machines, M2M). Blackmoreová příchod třetího replikátoru popisuje ne bez obav, hovoří o tom, že otvíráme Pandořinu skřínku.

Replikátory jsou od toho replikátory, že se šíří systémem bez ohledu na cokoliv dalšího. Příchod genů zcela změnil svět, totéž příchod memů – a to ne nutně v náš prospěch, protože se objevila celá řada memů parazitických, které svým nositelům škodí. Už to, že máme velký mozek (pokud je opravdu pro uchovávání memů, což ovšem tvrdí de facto jen Blackmoreová), nám může působit komplikace, navíc mezi jednotlivými systémy memů (třeba náboženstvími) probíhají ničivé evoluční závody ve zbrojení...

Každopádně expanze replikátoru může vést k těžko odhadnutelným důsledkům. Dnes se s oblibou flagelantsky obviňujeme z toho, jak ničíme životní prostředí nebo působíme klimatické změny.

Další replikátory to budou dělat s novým elánem bez ohledu na nás, protože nás už nepotřebují, nebo alespoň ne tak jako memy klasické. Podle Blackmoreové jsou vlastně za rostoucí spotřebu třeba elektřiny odpovědná zařízení, data, servery, gadgety – prostě spíše se jedná o výsledek samovolného, na nás nezávislého procesu, který řídí už někdo jiný – digitální memy („řídí“ asi ve stejném smyslu, jako to dělají geny – bez vlastního vědomí; nejedná se zde o umělou inteligenci).

Blackmoreová v této souvislosti zmiňuje Drakeovu rovnici a klasifikaci mimozemských civilizací podle pokroku v technologii „kosmického inženýrství“. Proč jsme ale žádnou takovou civilizaci dosud nenašli? Možná, navrhuje, že s objevem dalších replikátorů zde civilizace podobné třeba té naší vzaly netušený směr vývoje. Možná bychom mohli planety klasifikovat podle toho, kolik na nich existuje replikátorů, tedy z pohledu toho, co označuje jako „univerzální darwinismus“. Země je podle Blackmoreové tedy nyní R3.

Pozn.autora: je to zajímavá úvaha a pohled na současné technologie a není to nic o vaření!

Zdroj: Science World, Teorie memů