The Best of Classical Music Dvorak: Symphony No.9 - New York Philharmonic

The Best of Classical Music

Ilustrační obrázek k videu obrazové téma

Great Trombone section, but that horn section is just so powerful as well.

Five O'Clock Tea (1880) Mary Cassatt - Čaj o páté

Five O'Clock Tea (1880) Mary Cassatt - Čaj o páté

ČAJOVÁ LEGENDA:  Nejprve se čaj podával pouze v kavárnách a byl velmi drahý. Později se začal prodávat sušený čaj, který si mohli ti majetnější koupit domů. Postupně se cena čaje snižovala a tento teplý nápoj se stal ještě oblíbenějším než tradiční pivo. Zrod tradičního pití čaje sahá do posledních let 18. století. V Anglii té doby byla běžná pouze dvě pravidelná denní jídla, a to snídaně a večeře. Večeře byla servírována až v pozdních večerních hodinách, a tak byl mezi oběma jídly značný odstup. Traduje se, že odpolední pití čaje bylo "vynálezem" Vévodkyně z Bedfordu.
Protože v odpoledních hodinách trpěla nesnesitelnými pocity hladu, rozhodla se zařadit do svého jídelníčku podvečerní svačinu, na níž dokonce zvala své přátele. Zvala je vždy na pátou hodinu po poledni a tento zvyk se brzy ujal i u ostatních hospodyněk. Čaj se vařil v konvicích ze stříbra a byl naléván do nejlepšího čínského porcelánu. Kromě čaje se podávaly lehké rybí sendviče, toasty s ovocnými pomazánkami i drobné pečivo. Kromě pohoštění byly tyto dýchánky pořádány i za účelem konverzace.
V té době se objevily dva druhy servírování čaje, buď takzvaný "Low tea" oblíbený mezi aristokraty, který spočíval pouze v pití čaje s malým zákuskem a "High tea", jenž byl mezi středními a nižšími třídami považován za nejdůležitější stravu dne, k nepostradatelnému čaji se podávalo i maso či zelenina. Tento zvyk se samozřejmě ujal i v britských koloniích a ve Spojených státech. Čaj je servírován v čajové konvici a host si do něj dle libosti může přidat cukr a mléko. Čajové hody bývaly v každé rodině něčím velmi důležitým, dnes tato tradice pomalu upadá a přetrvává spíše v hotelích a restauracích, než v domácnostech. Slovo "čaj" dnes Angličané chápou spíše jako večeři, k níž se může a nemusí pít čaj, zejména díky době podávání, jež se nejčastěji pohybuje mezi pátou a šestou hodinou večerní.

Počátky poznání čaje zachycují různé další legendy.
Mezi nejznámější patří pověst, podle které znali čaj v Číně již 2 737 let před n. l. Vypráví o císaři Šan-nungovi, vládci, filozofovi a spisovateli, který se odebral do lesů, aby zde meditoval. Zatímco tiše seděl, strhl lehký vánek několik lístků z nedalekého keře a ty napadaly do kotlíku s vroucí vodou nad ohněm. Císař se rozhněval a začal lístky vytahovat, když tu ucítil libou vůni šířící se z nádoby. Ihned po smočení rtů mu nápoj zachutnal a po návratu do paláce všem vyprávěl o své příhodě. Tak se zrodil čaj.

Čajovník je keř, jehož lístky dávají již po staletí vzniknout jednomu z nejlahodnějších nápojů světa, podle čínské mytologie také nevznikl „jen tak“. Kdysi dávno prý přišel do Číny světec Bódhidharma za účelem šířit učení Buddhovo. Aby své žáky přesvědčil, slíbil po celý život meditovat. Přes veškeré úsilí ho ale nakonec zmohl spánek. Bódhidharma se probudil rozhněvaný a v rozhořčení nad svojí vlastní zbabělostí si, jako trest, uřízl obě oční víčka. V místě, kde se kůže dotkla země, vyrostl keř. Překvapený světec ochutnal jeho lístky a zjistil, že zmizela chuť jít spát. Tak se zrodil čajovník.

Šálek silného čaje zažene únavu do půl hodiny. V mnoha zemích ho přezdívají „elixírem života“. Dokáže zvýšit tělesnou i duševní výkonnost, člověku se zlepší schopnost vybavovat si prožitky a rychle vzpomínat. Na druhou stranu pokud nejste na pití čaje zvyklí, může způsobit nespavost. Vinu nese kofein, látka obsažená v čajových lístcích v malém množství, avšak dostatečném na to, aby dokázalo s „vnitřními hodinami“ pořádně zatočit. Nebezpečí předávkování ovšem nehrozí. Průměrný šálek čaje obsahuje asi 0,02 g kofeinu, což je méně než u běžného šálku kávy. Museli bychom vypít přes třicet hrnků čaje denně, aby měl na náš organismus negativní účinky.

Zdroj: vareni.cz, cs.wikipedia.org,